Prohlídka Kyjeva

V hale letiště Borispil jsem hned sáhla po mapě. Byl pěkný docela slunečný den. Při přistávání byly vidět okolní bažiny a řečiště Dněpru, obdělaná pole, lesy i cesty.

Měli jsme 5 hod. čas, tak nás nakonec Vláďa ukecal na prohlídku města. Trošku jsem měla obavy, aby nám letadlo neuletělo.  Prošli jsme pasovou kontrolou a před letištní budovou se poptali na cenu za 2 hod. výlet po městě. Nabídl se nám mladý blonďatý taxikář se Škodou Octavia, že za 50,-E nás povozí. Zdálo se nám to OK.  

Od letiště Borispil vede rovná široká dálnice. Po 10 min.  jsme na předměstí, kde můžeme sledovat po obou stranách sídlištní zástavbu. Vysoké  paneláky, jakoby složené z několika traktů, moderní budovy občanské vybavenosti, i klasické tržiště.

Začíná houstnout provoz a zdá se, že bude i zácpa.  Přejíždíme přes most a míříme do centra.

Kyjev není v rovině, jedeme do kopce, z kopce. Moderní budovy se prolínají s historickými i se starými zchátralými.  

Mě osobně upoutaly vystouplé balkóny, a lá Benátský styl. Je to trochu legrační, ale zase praktické pro obyvatele. Je opravdu zácpa. To proto, že ve městě je dnes nějaký běžecký závod, takže některé ulice jsou uzavřené. Navíc, policisté vždy zastaví dopravu, když spatří běžce. Ti chudáci musí dýchat zplodiny z aut. Zastavujeme u Vlodimirské katedrály. Na vršku se třpytí 3 zlatavé kříže. Uvnitř mě zaujme, jak skrz kopuli, vlastně takový světlík, proniká světlo dovnitř.

Míjíme Kyjevskou operu, sochu věčného Lenina, v zástavbě můžeme zahlédnout další kostely. Čas běží, dostáváme se opravdu do zácpy a já koukám po hodinkách.  

Vláďa chce vidět válečný památník, takže míříme k řece. Tady se fotí i svatebčané. Z  Dniprovského parku je nádherný výhled do okolí, na Kyjevo-Pacherskou Lavru,  a na Velký národní válečný pamětní komplex, kde je i muzeum. Pak už velíme  „Ivánkovi“ směr letiště.

Odlet do Dilí je na čas, B 767 je prostorný a není plně obsazený. Toho Jirka využívá a odchází do 1 řady za Bussines tř., kde je volno. Jde tam i Vláďa  a my s Katkou zůstáváme někde v 9 řadě, kde jsou také širší dvousedačky.

Let probíhá v pohodě, žádné turbulence, občerstvení klasika, personál se sice netváří nadšeně, ale co chceme, to dostaneme.

.